O slovenských PORTIKUS se svět (potažmo naše metalové město) dozvěděl v roce 2003, kdy světlo světa polaskalo jejich dvoupísňové promo. Jak vidno z Darkmoorova rozboru, jednalo se o nahrávku nadějnou a na československé poměry zdravě a zrale progresivní. Po zhruba dvou letech tu máme PORTIKUS zpět s kompletním albem, které nese název jedné z promo skladeb a představuje tolik kýžený přírůstek do rodiny prog metalových kapel CZ/SK scény...

Otázka je, zda PORTIKUS zúročili naděje, které do nich byly vkládány... Bohužel, v tomto bodě nemohu dát jednoznačnou odpověď, neboť „Virtual World“ není albem jednoznačným. Začneme-li u jeho předností, pak rozhodně na prvním místě musíme uvést instrumentální vyzrálost a suverenitu všech členů, s velkým důrazem položeným na výtečnou rytmiku. Už jen díky ní tahle nahrávka stojí za to a mezi všemi těmi rychlokvašenými heavy kvapíky se jedná o metalového grófa. S přihlédnutím k faktu, že PORTIKUS pěstují čistokrevný a nijak nekrášlený prog metal (možno snad hovořit i o technickém power metalu) je právě tato položka jedním ze zásadních bodů hodnocení desky.

Bohužel, nemůže být kritériem jediným. A tady nám poněkud začíná bujet první karbunkl na tváři Virtuálního světa... Jednotlivé písně jsou plné zvratů, dobrých výkonů, ale jaksi mi tu chybí výraznější melodický nápad, výrazná struktura, která by jednotlivé skladby dostatečně odlišila a zintenzivnila. Zejména úvod alba mi splývá do nepříliš záživného bloku a teprve někdy kolem šesté položky „Hell In Paradise“ začínám nacházet víc, než skvělé instrumentálno, obalující poněkud suchopárné kompozice. Nahrávka jednoznačně graduje v závěru, ve kterém je umístěn výborný titulní song (kolik udělá výraznější melodická linka!) a skvělé baladické odlehčení „Bank Of The Bloody River“, ve které nacházím smír i s vokální stránkou... Abych nesázel jablka sváru – Gabriel má velmi zajímavý hlas, který dokáže slušně spojit výšky s razancí (někdy i extrémnějšího rázu), ale skutečně mi příliš nevoní rozevláté  vokální linky, plné prudkých skoků do vysokých rejstříků až falzetů. Zároveň je slyšet úporné zápolení s anglickou výslovností a intonací, která vokál poznamenává určitou dávkou nepřirozenosti – nicméně, tady je spousta místa pro vylepšení. Gabův zpěv je krom několika nepřesvědčivých pasáží (zejména v úvodu) i plný příslibů – např. při intenzivních výškách „Stained Virgin“ se mi na mysl dere Ray Adler a fenomenální ENGINE. Po opakovaných posleších tak vokální stránku neřadím ani mezi klady, ani mezi zápory, prostě jen stále nevím, kam s ní... Jsem zvědavý na pokračování.

Co dále? Slušný shaarkovský zvuk, který ale nenaděluje Virtuálnímu světu dostatek hutné zvukové energie, poměrně vydařené texty a koukatelná grafiky bookletu s nepříliš dobře čitelným fontem... Neříkám, že v PORTIKUS nevidím naději pro slovenský prog metal, jejich debut je tuzemským nadstandardem a doporučeníhodnou záležitostí. Ale ke „světovosti“ mu ještě pořádný kus chybí. Nemám však nejmenší obavu, že by nebylo v silách slovenských instrumentalistů tu vzdálenost překlenout. „Virtual World“ je kvalitní předmostí, nic víc, nic míň. 

P.S. Rád bych se veřejně omluvil kapele za neúměrně dlouhou dobu recenzování. Mea culpa, mea maxima culpa.